O českém konopí

konopný lán v české republice

Nejen ve světě, ale i v ČR má konopí svou tradici.

Příkladem zpracování konopí u nás může být textilní továrna Josefa R. Schindlera, založená roku 1840 a dokončená o dva roky později. Na počátku 20. st. byla továrna rozšířena o přádelnu konopí a poskytovala práci více než 400 lidem z Krumlova i okolí. Počátkem 20. století došlo ke snížení osevních ploch konopí vlivem dovozu levného bavlněného vlákna. V současné době se ČR potýká s nezaměstnaností a o konopí se u nás mluví jen v souvislosti s drogovou prevencí.

Na našem území zdomácněl v minulosti typ středoruského konopí a o jeho pěstování ve středověku svědčí mnohé písemné záznamy z Liptova, kde hradní páni nařizovali svým poddaným jak pěstovat a zpracovat přadné rostliny (len a konopí). Největšího rozmachu dosáhlo konopí na našem území v 18. století. Na výstavě německé hospodářské berlínské společnosti v Mannheimu v roce 1902 bylo konopí zastoupené ve zvláštním oddělení.

Byl zde představen stroj od Jean Hey´e, strojnické továrny ve Strassburku, který byl lamačkou a potírkou zároveň. I přes úsilí tehdejších družstevníků nebylo pěstování konopí zavedeno, neboť zisky z pěstování konopí nedostačovaly v hospodářské soutěži s řepkou cukrovou. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zůstávalo pěstování konopí i nadále rozšířené. Pěstovalo se zde v selských živnostech a jako rostlina domácí se tak i zpracovávalo. V porovnání s Rakouskem, kde se počítala rozloha konopí na desetitisíce hektarů byly naše stovky zanedbatelné.

 

Získané vlákno sloužilo především k výrobě motouzů, provazů, pytlů apod., které si pěstitelé sami připravovali a drobní živnostníci také zpracovávali. Z velkých závodů fungovala na našem území přádelna konopí firmy Heinik v Přerově a dále závod p. Peruce v Kunově ve Slezsku. Poměry pro konopí se v době válečné a poválečné značně změnily. Konopná surovina byla nahrazována jinými přadnými surovinami a dovoz z ciziny byl v té době cenově výhodný. Také výnosnost ostatních plodin ponechávala konopí bez valného povšimnutí. Osevní plochy se po 1. světové válce pohybovaly v Československu kolem 9000 ha, v roce 1930 poklesly na 4500 ha, v dalších letech se plochy vyrovnaly přibližně na 6000 ha, poté opět poklesly na průměr 4000 ha. V roce 1935 při osevní ploše 7394 ha k nám bylo dovezeno 3500 t konopí. V té době odborné časopisy píší o konopí jako o „nové náhradní plodině“. O konopí a jeho pěstování se rozsáhle diskutovalo a odborná veřejnost se zabývala výzkumem a pokusy kvalitních odrůd. Rozšíření pěstování bohužel naráželo na podobné problémy jako dnes. Chyběl zpracovatelský průmysl a tedy odbyt vypěstovaného materiálu zemědělců. Cenu konopí určoval dovezený materiál z Jugoslávie ale i odjinud.

ČR byla konopím setým naposledy oseta 220 ha v roce 1955 a v dalších letech se jeho pěstování přesunulo do oblastí Slovenska.

V devadesátých letech dvacátého století nastalo pro průmyslové využití konopí období “renesance”. Mnoho států začalo nejdříve tuto rostlinu pěstovat na výzkum k ověření využití konopí v průmyslu a postupně přecházejí na volné pěstování této rostliny. EU stanovila maximální množství THC (Tetrahydrocanabinnol – psychoaktivní látka vyskytující se převážně v samičím květenství konopných rostlin) v konopí pro technické využití na 0,3 % a počítá s masovým využitím konopí jako přírodní, ekologické a recyklovatelné suroviny, která má za cíl dosáhnout svého využití v celé řadě odvětví průmyslu – stavebnictví, papírenský průmysl, izolační materiály, jednoúčelové díly v automobilovém průmyslu apod. a přispět cíleně ke zlepšení životního stylu a prostředí.

Jaká je situace u nás? Do roku 1996 nebylo pěstování konopí v rozporu s naší legislativou, neboť v listině povolených odrůd byly zapsány i dvě konopné odrůdy Rastislavské a Unico. Pravdou je, že nesplňovaly současné přísné normy EU co se týče obsahu THC.

V roce 1996 proběhl při Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni projekt s přínosným názvem „Pěstování a využití technických a energetických plodin na rekultivovaných pozemcích“. V našich podmínkách je možno využít k pěstování energetické a technické fytomasy a především zemědělsky zrekultivované půdy v severočeské pánevní oblasti. Ze závěru projektu vyplývá možnost začlenit konopí jako energetickou rostlinu do rekultivačních osevních postupů pro půdy, které jsou ohroženy vysokými imisními zátěžemi a nelze je tedy využít pro potravinářské účely. Pěstování konopí pro rekultivaci povrchových dolů by tak mohlo přispět k vylepšení šedého vzhledu tamější krajiny.

Od roku 1996 probíhal u výzkumné společnosti AGRITEC v ČR prozatím jediný významnější projekt s přínosným názvem: Vhodnost pěstování konopí setého pro průmyslové využití v České republice, který podporovala Národní Agentura pro zemědělský výzkum Ministerstva zemědělství. Cílem projektu bylo zpracovaní komplexní pěstební metodiky a doporučení nejvhodnějších odrůd pro pěstování konopí setého v ČR s cílem jeho využití v papírenském a textilním průmyslu. Na řešení tohoto projektu se mimo Agritecu Šumperk podílely další spolupracující organizace: MZLU Brno, Výzkumný ústav rostlinných vláken Šumperk, Inotex Dvůr Králové, Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha-Ruzyně, Sázavolen a tírenský závod na zpravování vlákna Lenka Kácov. V závěrečném shrnutí tohoto projektu se píše: „Řešením tohoto projektu bylo prokázáno, že konopí seté je perspektivní technická plodina se širokými možnostmi uplatnění v různých odvětvích průmyslu“. Za nejhodnotnější výstup z tohoto projektu můžeme považovat metodiku na pěstování konopí v ČR a zapsání v roce 1999 dvou odrůd konopí (Ukrajinská JUSO 11 a polská odrůda BENIKO) s obsahem pod 0,03 % do Listiny povolených odrůd ČR.

Pěstování konopí setého v České republice spadá od 1. ledna 1999 pod zákon č. 167/98 zákon “O návykových látkách”, který upravuje pěstování konopí spolu s mákem a nevyžaduje povolení k získávání, skladování a zpracování k průmyslovým a pokusnickým účelům, jakož i obchodu s konopím za těmito účely. Pěstitelé konopí na rozloze větší než 100 m2 mají ze zákona ohlašovací povinnost u příslušného krajského úřadu.

V ČR se od loňského roku pěstování konopí setého jak pro vlákno, tak i pro energetické využití dostalo do systému státní podpory v rámci programu omezení produkce potravin a krmiv na orné půdě. Nařízením vlády č. 86/2001 Sb., se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory (5500 Kč/ha) za uvádění půdy do klidu. Žadatel o takovouto podporu musí doložit, že konopnou produkci dodal odběrateli za jiným využitím, než je produkce krmiv, osiv nebo potravin.

Základní využití porostů konopí setého pěstovaného na půdě uváděného do klidu se předpokládá ve směru energetického uplatnění celých rostlin nebo textilního využití vlákna a zhodnocení vedlejšího produktu „pazdeří“ v energetice či stavebnictví.


Zdroj:
archív o.s. Konopa
Váša, F.: Přadné rostliny. SZN Praha, 1965, 363 s.
Konopě v priemysle
Anglický originál vydal Hemptech v roce 1995 – přeložili členové občanského sdružení DIVERZITA.
Moudrý, J., Strašil, Z.: Alternativní plodiny. JU ZF České Budějovice, 1996, 90 s.
Šmirous, P.: Výroční zpráva za rok 1998. Vhodnost pěstování konopí pro průmyslové využití v České republice, 17 s.



Konopný shop